Preview

Теориялық және клиникалық медицинаның өзекті мәселелері

Кеңейтілген іздеу

СТЕРОИДТЫ ЕМЕС ҚАБЫНУҒА ҚАРСЫ ДӘРІЛІК ЗАТТАРДЫҢ ҚАУІПСІЗДІГІ МЕН ТИІМДІЛІГІН АРТТЫРУ ЖОЛДАРЫ: ГЛИЦИРРИЗИН ҚЫШҚЫЛЫНЫҢ РӨЛІ

https://doi.org/10.64854/2790-1289-2026-51-1-09

Толық мәтін:

Аңдатпа

Өзектілігі. Бұл мақала қабыну және ауырсыну синдромдары кезінде клиникалық тәжірибеде кеңінен қолданылатын стероидты емес қабынуға қарсы дәрілік заттардың тиімділігі мен қауіпсіздігін арттыруға бағытталған қазіргі заманғы тәсілдерге аналитикалық шолу ұсынады. Олардың жоғары терапиялық тиімділігіне қарамастан, стероидты емес қабынуға қарсы дәрілік заттарды қолдану жағымсыз дәрілік реакциялардың, соның ішінде гастро- және гепатоуыттылықтың дамуымен байланысты, бұл олардың ұзақ мерзімді қолданылуын едәуір шектейді. Осыған байланысты антиоксиданттық және мембрана тұрақтандырғыш қасиеттері бар табиғи қабынуға қарсы және цитопротекторлық агент ретінде глицирризин қышқылының рөліне ерекше назар аударылады. Стероидты емес қабынуға қарсы дәрілік заттарды глицирризин қышқылымен біріктіріп уыттылық әсерін төмендету және қабынуға қарсы әсерді күшейту әлеуетін растайтын эксперименттік деректер көрсетілген.

Зерттеудің мақсаты – стероидты емес қабынуға қарсы препараттардың жанама әсерлерін төмендетудің заманауи тәсілдері туралы әдебиеттер деректерін жүйелеу және терапияның қауіпсіздігін арттыру үшін табиғи адаптогенді, глицирризин қышқылын қолдану мүмкіндігін бағалау.

Материалдар мен әдістер. Әдебиет деректерін талдау 2000-2025 жылдар аралығында PubMed Central, Scopus, Web of Science, Google Scholar дерекқорларында индекстелген жарияланымдар, сондай-ақ ғылыми электрондық кітапханада жарияланған еңбектер негізінде жүргізілді. Ертерек жарияланымдарды талдау глицирризин қышқылын синтетикалық препараттармен біріктіруге арналған ең маңызды зерттеулердің 2010 жылға дейін орын алғанымен түсіндіріледі. Іріктеу критерийлеріне стероидты емес қабынуға қарсы дәрілердің фармакологиялық қасиеттеріне, олардың жанама әсер ету механизмдеріне, сондай-ақ глицирризин қышқылының биологиялық белсенділігі мен оларды бірлесіп қолдану перспективаларына арналған эксперименттік және клиникалық зерттеулер, сондай-ақ шолу мақалалары енгізілді.

Нәтижелер. Әдебиет деректерін талдау стероидты емес қабынуға қарсы дәрілердің қауіпсіздігін арттыру қазіргі фармакотерапияның өзекті мәселесі екенін көрсетті. Әдебиетте ұсынылған зерттеулер глицирризин қышқылының айқын қабынуға қарсы, антиоксиданттық және цитопротекторлық қасиеттерге ие табиғи субстрат ретінде стероидты емес қабынуға қарсы дәрілердің жағымсыз әсерлерін фармакологиялық түзетудің әлеуетті құралы болып табылатынын көрсетеді.

Қорытынды. Стероидты емес қабынуға қарсы дәрілерді глицирризин қышқылымен біріктіру қабынуға қарсы терапия үшін неғұрлым қауіпсіз әрі тиімді дәрілік препараттарды әзірлеудің перспективалық бағыты болып табылады.

Авторлар туралы

Ж. Ш. Азен
«Астана медициналық университеті» КеАҚ
Қазақстан


Т. Б. Жорабек
«Астана медициналық университеті» КеАҚ
Қазақстан


Т. А. Арыстанова
«Астана медициналық университеті» КеАҚ
Қазақстан


Әдебиет тізімі

1. Bindu, S., Mazumder, S., & Bandyopadhyay, U. (2020). Non-steroidal anti-inflammatory drugs (NSAIDs) and organ damage: A current perspective. Biochemical Pharmacology, 180, 114147. DOI: https://doi.org/10.1016/j.bcp.2020.114147

2. Karateev, A. E., Nasonov, E. L., & Jahno, N. N. (2015). Klinicheskie rekomendacii «Racional'noe primenenie nesteroidnyh protivovospalitel'nyh preparatov (NPVP) v klinicheskoj praktike». Sovremennaja revmatologija, 1, 4-24. DOI: https://doi.org/10.14412/1996-7012-2015-1-4-23

3. Nasonov, E. L., et al. (2006). Primenenie nesteroidnyh protivovospalitel'nyh preparatov: klinicheskie rekomendacii. Almaz.

4. Li, J. Y., Cao, H. Y., Liu, P., et al. (2014). Glycyrrhizic acid in liver diseases. BioMed Research International, 2014, 872139. DOI: https://doi.org/10.1155/2014/872139

5. Abo El-Magd, N. F., El-Mesery, M., El-Karef, A., et al. (2018). Glycyrrhizin ameliorates obesity via Nrf2. Life Sciences, 193, 159-170. DOI: https://doi.org/10.1016/j.lfs.2017.11.012

6. Graebin, C. S. (2017). The pharmacological activities of glycyrrhizinic acid (“glycyrrhizin”) and glycyrrhetinic acid. In Sweeteners (pp. 245-261). DOI: https://doi.org/10.1007/978-3-319-27027-2_15

7. Laine, L., White, W. B., Rostom, A., & Hochberg, M. (2008). COX-2 selective inhibitors in the treatment of osteoarthritis. Seminars in Arthritis and Rheumatism, 38(3), 165-187. DOI: https://doi.org/10.1016/j.semarthrit.2008.04.002

8. Yang, M., Wang, H. T., Zhao, M., et al. (2015). Network meta-analysis comparing relatively selective COX-2 inhibitors versus coxibs for the prevention of NSAID-induced gastrointestinal injury. Medicine (Baltimore), 94(40), e1592. DOI: https://doi.org/10.1097/MD.0000000000001592

9. Lingappan, K. (2018). NF-κB in oxidative stress. Current Opinion in Toxicology, 7, 81-86. DOI: https://doi.org/10.1016/j.cotox.2017.11.002

10. Boelsterli, U. A. (2002). Mechanisms of NSAID-induced hepatotoxicity: Focus on nimesulide. Drug Safety, 25(9), 633-648. DOI: https://doi.org/10.2165/00002018-200225090-00003

11. Guo, X. L., Liang, B., Wang, X. W., et al. (2013). Glycyrrhizic acid attenuates CCl₄-induced hepatocyte apoptosis in rats via a p53-mediated pathway. World Journal of Gastroenterology, 19(24), 3781-3791. DOI: https://doi.org/10.3748/wjg.v19.i24.3781

12. Selyutina, O. Y., & Polyakov, N. E. (2019). Glycyrrhizic acid as a multifunctional drug carrier–From physicochemical properties to biomedical applications: A modern insight on the ancient drug. International Journal of Pharmaceutics, 559, 271–279. DOI: https://doi.org/10.1016/j.ijpharm.2019.01.047

13. Lin, J. C. (2003). Mechanism of action of glycyrrhizic acid on EBV. Antiviral Research, 59(1), 41-47. DOI: https://doi.org/10.1016/S0166-3542(03)00030-5

14. Petrova, E. S., Zhukova, N. A., Evseenko, V. I., et al. (2023). Umen'shenie gepatotoksichnosti nimesulida v sostave kompozicii s glicirrizinatom natrija. Sibirskij nauchnyj medicinskij zhurnal, 43(1), 71-78. DOI: https://doi.org/10.18699/SSMJ20230107

15. Liu, W., Huang, S., Li, Y., Zheng, X., & Zhang, K. (2019). Synergistic effect of tolfenamic acid and glycyrrhizic acid on TPA-induced skin inflammation in mice. MedChemComm, 10(10), 1819-1827. DOI: https://doi.org/10.1039/c9md00345b

16. Cho, H. J., & Yoon, I. S. (2015). Pharmacokinetic interactions of herbs with cytochrome P450 and P-glycoprotein. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, 2015, 736431. DOI: https://doi.org/10.1155/2015/736431

17. You, G., Feng, T., Zhang, G., et al. (2021). Preparation, optimization, characterization and in vitro release of baicalein-solubilizing glycyrrhizic acid nano-micelles. International Journal of Pharmaceutics, 601, 120546. DOI: https://doi.org/10.1016/j.ijpharm.2021.120546

18. Becker, J. C., Domschke, W., & Pohle, T. (2004). Current approaches to prevent NSAID-induced gastropathy–COX selectivity and beyond. British Journal of Clinical Pharmacology, 58(6), 587-600. DOI: https://doi.org/10.1111/j.1365-2125.2004.02198.x

19. Semwal, D. K., Kumar, A., Semwal, R. B., et al. (2025). Glycyrrhizin (glycyrrhizic acid) – Pharmacological applications and associated molecular mechanisms. Drugs and Drug Candidates, 4(4), 44. DOI: https://doi.org/10.3390/ddc4040044

20. Gunaydin, C., & Bilge, S. S. (2018). Effects of nonsteroidal anti-inflammatory drugs at the molecular level. Eurasian Journal of Medicine, 50(2), 116-121. DOI: https://doi.org/10.5152/eurasianjmed.2018.0010

21. Shavlovskaja, O. A. (2014). Preimushhestva selektivnyh ingibitorov COG-2. Spravochnik poliklinicheskogo vracha, 3, 46-49.

22. Ghlichloo, I., & Gerriets, V. (2023). Nonsteroidal anti-inflammatory drugs (NSAIDs). In StatPearls. StatPearls Publishing. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK554512/

23. Van Hecken, A., Schwartz, J. I., Depré, M., et al. (2000). Comparative inhibitory activity of rofecoxib, meloxicam, diclofenac, ibuprofen, and naproxen on COX-2 versus COX-1 in healthy volunteers. Journal of Clinical Pharmacology, 40(10), 1109-1120. Retrieved January 2, 2026, from https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11028250/.

24. Bianchi, M., & Broggini, M. (2003). A randomized, double-blind, clinical trial comparing the efficacy of nimesulide, celecoxib and rofecoxib in osteoarthritis of the knee. Drugs, 63(Suppl. 1), 37-46. DOI: https://doi.org/10.2165/00003495-200363001-00006

25. da Costa, B. R., Pereira, T. V., Saadat, P., et al. (2021). Effectiveness and safety of non-steroidal anti-inflammatory drugs and opioid treatment for knee and hip osteoarthritis: Network meta-analysis. BMJ, 375, n2321. DOI: https://doi.org/10.1136/bmj.n2321

26. Bianchi, M., & Broggini, M. (2002). Anti-hyperalgesic effects of nimesulide. International Journal of Clinical Practice (Suppl.), 128, 11-19. Retrieved January 2, 2026, from https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12166613/.

27. Cicala, C., Ialenti, A., & Caiazzo, E. (2019). The relatively selective cyclooxygenase-2 inhibitor nimesulide: What’s going on? European Journal of Pharmacology, 848, 105-111. DOI: https://doi.org/10.1016/j.ejphar.2019.01.044

28. Da Costa Araújo, F. A., de Santana Santos, T., de Morais, H. H., et al. (2012). Comparative analysis of preemptive analgesic effect of tramadol and nimesulide. Journal of Craniomaxillofacial Surgery, 40(8), 346-349. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jcms.2012.01.018

29. Pouchain, E. C., Costa, F. W., Bezerra, T. P., et al. (2015). Comparative efficacy of nimesulide and ketoprofen in third molar surgery. International Journal of Oral and Maxillofacial Surgery, 44(7), 876-884. DOI: https://doi.org/10.1016/j.ijom.2015.02.017

30. De Menezes, S. A., & Cury, P. R. (2010). Efficacy of nimesulide versus meloxicam in dental pain. International Journal of Oral and Maxillofacial Surgery, 39(6), 580-584. DOI: https://doi.org/10.1016/j.ijom.2010.03.012

31. Kress, H. G., Baltov, A., Basiński, A., et al. (2016). Acute pain: Role of nimesulide. Current Medical Research and Opinion, 32(1), 23-36. DOI: https://doi.org/10.1185/03007995.2015.1100986

32. Bianchi, M., Broggini, M., Balzarini, P., Franchi, S., & Sacerdote, P. (2007). Effects of nimesulide on pain and on synovial fluid concentrations of substance P, interleukin-6 and interleukin-8 in patients with knee osteoarthritis: Comparison with celecoxib. International Journal of Clinical Practice, 61(8), 1270-1277. DOI: https://doi.org/10.1111/j.1742-1241.2007.01453.x

33. LaForge, J. M., Urso, K., Day, J. M., et al. (2023). NSAIDs: Clinical implications, renal impairment risks, and AKI. Advances in Therapy, 40, 2082-2096. DOI: https://doi.org/10.1007/s12325-023-02481-6

34. Sriuttha, P., Sirichanchuen, B., & Permsuwan, U. (2018). Hepatotoxicity of nonsteroidal anti-inflammatory drugs: A systematic review of randomized controlled trials. International Journal of Hepatology, 2018, 5253623. DOI: https://doi.org/10.1155/2018/5253623

35. Ivashkin, V. T., et al. (2014). Klinicheskie rekomendacii Rossijskoj gastrojenterologicheskoj associacii po diagnostike i lecheniju jerozivno-jazvennyh porazhenij zheludka i dvenadcatiperstnoj kishki, vyzvannyh NPVP. Rossijskij zhurnal gastrojenterologii, gepatologii, koloproktologii, 5, 89-94. DOI: https://doi.org/10.22416/1382-4376-2016-6-40-54

36. Aithal, G. P., & Day, C. P. (2007). Nonsteroidal anti-inflammatory drug induced hepatotoxicity. Clinical Liver Disease, 11, 563-575. DOI: https://doi.org/10.1016/j.cld.2007.06.004

37. Pereverzev, A. P., Ostroumova, O. D., Golovina, O. V., Filippova, A. V., & Pavleeva, E. E. (2022). Lekarstvenno-inducirovannoe porazhenie pecheni s holestazom na fone priema nesteroidnyh protivovospalitel'nyh sredstv. Retrieved from https://medi.ru/info/27406/

38. Bernardes, S. S., Souza-Nogueira, A., Moreira, E. G., et al. (2015). Nimesulide-induced fatal acute liver failure in an elderly woman with metastatic biliary adenocarcinoma: A case report. Sao Paulo Medical Journal, 133(4), 371-376. DOI: https://doi.org/10.1590/1516-3180.2013.7550003

39. Luk'janchuk, E. (2013). Nimesulid: mehanizm dejstvija i profil' bezopasnosti. Revmatologicheskij zhurnal, 54(4).

40. Zhuravleva, M. V., & Chernyh, T. M. (2013). Opyt primenenija nimesulida pri osteoartroze. Consilium Medicum, 15(8), 68-74.

41. Kotova, O. V., & Akarachkova, E. S. (2016). Nimesulid: jeffektivnost' i bezopasnost'. Consilium Medicum, 18(2), 100-103.

42. Li, F., Liu, B., Li, T., et al. (2020). Review of constituents and biological activities of triterpene saponins from Glycyrrhizae Radix et Rhizoma and its solubilization characteristics. Molecules, 25(17), 3904. DOI: https://doi.org/10.3390/molecules25173904

43. Asl, M. N., & Hosseinzadeh, H. (2008). Review of pharmacological effects of Glycyrrhiza sp. and its bioactive compounds. Phytotherapy Research, 22(6), 709-724. DOI: https://doi.org/10.1002/ptr.2362

44. Fiore, C., Eisenhut, M., Krausse, R., et al. (2008). Antiviral effects of Glycyrrhiza species. Phytotherapy Research, 22(2), 141-148. DOI: https://doi.org/10.1002/ptr.2295

45. Rashedinia, M., Saberzadeh, J., Bakhtiari, T. K., et al. (2019). Glycyrrhizic acid protects mitochondria. Neurotoxicity Research, 35(3), 584-593. DOI: https://doi.org/10.1007/s12640-018-9967-2

46. Moro, T., Shimoyama, Y., Kushida, M., et al. (2008). Glycyrrhizin suppresses liver fibrosis. Life Sciences, 83(15-16), 531-539. DOI: https://doi.org/10.1016/j.lfs.2008.07.023

47. Tang, C., Ding, H., Sun, Y., Han, Z., & Kong, L. (2021). A narrative review of COVID-19: Magnesium isoglycyrrhizinate as a potential adjuvant treatment. Annals of Palliative Medicine, 10(4), 4777-4798. DOI: https://doi.org/10.21037/apm-20-1971

48. Wu, F., Xue, H., Li, X., et al. (2020). Enhanced targeted delivery of adenine to hepatocellular carcinoma using glycyrrhetinic acid-functionalized nanoparticles in vivo and in vitro. Biomedicine & Pharmacotherapy, 131, 110682. DOI: https://doi.org/10.1016/j.biopha.2020.110682

49. Dushkin, A. V., Meteleva, E. S., Tolstikova, T. G., et al. (2019). Supramolekuljarnye sistemy dostavki lekarstv. Himija v interesah ustojchivogo razvitija. DOI: https://doi.org/10.15372/KhUR2019129

50. Wei, W., Evseenko, V. I., Khvostov, M. V., et al. (2021). Nimesulide dispersions: Pharmacokinetics and anti-inflammatory properties. Molecules, 26(6), 1531. DOI: https://doi.org/10.3390/molecules26061531

51. Fosfogliv, kapsuly (n.d.). Gosudarstvennyj reestr lekarstvennyh sredstv Rossii.

52. Zha, J., Badri, P. S., Ding, B., et al. (2015). Drug interactions between hepatoprotective agents ursodeoxycholic acid or glycyrrhizin and ombitasvir/paritaprevir/ritonavir in healthy Japanese subjects. Clinical Therapeutics, 37(11), 2560-2571. DOI: https://doi.org/10.1016/j.clinthera.2015.09.015

53. Ishida, T., Jobu, K., Kawada, K., et al. (2022). Impact of gut microbiota on the pharmacokinetics of glycyrrhizic acid in Yokukansan, a Kampo medicine. Biological and Pharmaceutical Bulletin, 45(1), 1-8. DOI: https://doi.org/10.1248/bpb.b21-00658

54. Hu, H., Lei, Y., Zhang, W., et al. (2022). Anti-inflammatory activity and safety of compound glycyrrhizin in ulcerative colitis: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Journal of Functional Foods, 9, 105004. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jff.2022.105004

55. Yang, J., Wang, X., Li, Y., et al. (2023). Efficacy and safety of compound glycyrrhizin in combination with conventional therapy in treatment of vitiligo: A systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Medicine (Baltimore), 102(43), e35533. DOI: https://doi.org/10.1097/MD.0000000000035533

56. Dzhiembaev, B. Zh., Arystanova, T. A., Irismetov, M. P., & Shukirbekova, A. B. (2008). Kompleks glicirrizinovoj kisloty s remantadinom... Predvaritel'nyj patent RK No. 19670.

57. Arystanova, T. A., & Shukirbekova, A. B. (2009). Farmacevticheskaja kompozicija “Lakrimant”... Predvaritel'nyj patent RK No. 21614.

58. Arystanova, T. A., Ajnabaeva, Sh. K., Filipovich, G. S., et al. (2009). Farmacevticheskie kompozicii “Virustat”... Predvaritel'nyj patent RK No. 21617.

59. Arystanova, T. A., Irismetov, M. P., Ordabaeva, S. K., et al. (2008). “Gliaspin” kapsuly... Predvaritel'nyj patent RK No. 19033.

60. Irismetov, M. P., Arystanova, T. A., Shukirbekova, A. B., et al. (2008). “Biaskin” kapsuly... Predvaritel'nyj patent RK No. 19034.

61. Arystanova, T. A., Zhumalina, K. Zh., Rahimov, K. D., et al. (2005). “Glicirrazid RR” sirop... Predvaritel'nyj patent RK No. 15674.

62. Ordabaeva, S. K., Arystanova, T. A., & Abdieva, A. K. (2004). “Glicirrazid B6” tabletki... Predvaritel'nyj patent RK No. 14409.

63. Arystanova, T. A., & Zhelubaeva, K. T. (2025). Tehnologija i analiz kombinirovannogo protivovirusnogo preparata... Sanderovskie chtenija, 296-300.

64. Isbrucker, R. A., & Burdock, G. A. (2006). Risk and safety assessment on the consumption of licorice root. Regulatory Toxicology and Pharmacology, 46(3), 167-192. DOI: https://doi.org/10.1016/j.yrtph.2006.06.002

65. Wu, T., Yang, J., Xia, J., & Sun, G. (2024). Effects of licorice functional components intakes on blood pressure. Nutrients, 16(21), 3768. DOI: https://doi.org/10.3390/nu16213768

66. Jalilzadeh-Amin, G., Najarnezhad, V., Anassori, E., Mostafavi, M., & Keshipour, H. (2015). Antiulcer properties of Glycyrrhiza glabra L. extract. Iranian Journal of Pharmaceutical Research, 14(4), 1163-1170. Retrieved January 2, 2026, from https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26664383/.

67. Van Gelderen, C. E., Bijlsma, J. A., van Dokkum, W., & Savelkoul, T. J. (2000). Glycyrrhizic acid: The assessment of safety based on a review of the literature. Food and Chemical Toxicology, 38(2–3), 167-182. DOI: https://doi.org/10.1016/S0278-6915(99)00121-5

68. Shibata, S. (2000). A drug over the millennia: Pharmacognosy, chemistry, and pharmacology of licorice. Yakugaku Zasshi, 120(10), 849-862. DOI: https://doi.org/10.1248/yakushi.120.849


Рецензия

Дәйектеу үшін:


Азен Ж.Ш., Жорабек Т.Б., Арыстанова Т.А. СТЕРОИДТЫ ЕМЕС ҚАБЫНУҒА ҚАРСЫ ДӘРІЛІК ЗАТТАРДЫҢ ҚАУІПСІЗДІГІ МЕН ТИІМДІЛІГІН АРТТЫРУ ЖОЛДАРЫ: ГЛИЦИРРИЗИН ҚЫШҚЫЛЫНЫҢ РӨЛІ. Теориялық және клиникалық медицинаның өзекті мәселелері. 2026;(1):138-155. https://doi.org/10.64854/2790-1289-2026-51-1-09

For citation:


Azen Zh.Sh., Zhorabek T.B., Arystanova T.A. WAYS TO IMPROVE THE EFFICACY AND SAFETY OF NONSTEROIDAL ANTI-INFLAMMATORY DRUGS: THE ROLE OF GLYCYRRHIZIC ACID. Actual Problems of Theoretical and Clinical Medicine. 2026;(1):138-155. (In Russ.) https://doi.org/10.64854/2790-1289-2026-51-1-09

Қараулар: 191

JATS XML


ISSN 2790-1289 (Print)
ISSN 2790-1297 (Online)